Na západ od Prahy je u Hostivice soustava rybníků, které byly vybudovány již ve 14. století. Zdejší pramenná oblast je tvořena pískovci, které mají v podloží nepropustné břidlice. Voda pískovci snadno prochází a tvoří v jejich spodní části vodonosný horizont.
  Rybníky obvykle neslouží pouze k chovu ryb, většinou jde o víceúčelová vodní díla. Hostivické rybníky měly i další zajímavý účel - v době císaře Rudolfa II. to byl zdroj vody pro zahrady Pražského hradu. Po smrti císaře se vláda přestěhovala do Vídně. Některé rybníky byly zrušeny. Až v první polovině minulého století byly rybníky opraveny a obnoven byl i největší z nich - Litovický.
  Rybáři mají v rybnících vysazeny kapry, líny, cejny, amury, úhoře, candáty, štiky a sumce. Hromady vápna, které na některých místech uvidíme, slouží nejen k desinfekci, ale především ke snížení kyselosti vody.
Pravděpodobně současná se založením rybníků je i nejstarší stavební památka v Hostivici - Litovická tvrz. Nechal si ji vystavět kolem roku 1330 pražský arcibiskup Jan z Dražic. Stavbu provedl francouzský stavitel Jan z Avignonu. Na počátku 17. století patřila tvrz Kateřině Kutnauerové, manželce jednoho z popravených českých pánů. Později byla tvrz využívána jako sýpka. V dnešní době je tato památka značně poškozená.
  Hostivické rybníky a jejich okolí mají dnes především funkci biocentra, tedy území, které je nutné pro zachování ekologické stability krajiny. Zároveň jsou vyhlášeny spolu s přilehlými mokřady přírodní památkou. Rybníky jsou ve zdejší krajině poměrně rozlehlou vodní plochou, navíc s možnostmi dobrého úkrytu ptáků. Ti je využívají jako tahovou zastávku, řada druhů zde však také hnízdí. Při opatrné chůzi podél vody uvidíme často rodinky kachny divoké, poláka velkého, labutě velké, lysky černé a některé z potápek - potápky roháče, potápky černokrké nebo potápky malé.
Na vodní hladině jsou ptáci nápadní, hnízda jsou však často ukrytá a zahlédneme je ze břehu jen náhodou. Vstup do rákosin je v době hnízdění pochopitelně zakázán. V rákosinách a na zarostlých březích rybníků žije celá řada dalších ptačích druhů. Pravděpodobně se nám nepodaří je vůbec vidět, ale prozradí se svým zpěvem. Většinou jde o různé druhy rákosníků.
  Když se sem dostanete k večeru, nebo pokud se zde zdržíte, můžete se setkat s některým z našich netopýrů. Z celkem 21 druhů, které od nás známe, se zde vyskytuje celá třetina. U rybníků se můžeme setkat i s velkým hlodavcem ondatrou pižmovou. Původem je ze Severní Ameriky, u Dobříše v Čechách bylo na počátku 20. století vysazeno 10 párů. To stačilo, aby se ondatra rychle rozšířila nejen po celém našem území, ale pronikla i daleko za hranice.
Území kolem rybníků je využíváno k myslivosti. V 19. století tu byla dokonce diplomatická honitba. Do lesů, které byly původně dubohabrové, zavlečena celá řada cizích, převážně severoamerických druhů. Přesto zde původní druhy převládají. Současná péče směřuje k postupnému odstranění cizích dřevin tak, aby se skladba lesa co nejvíce přiblížila původní. Velmi zajímavá je tato oblast pro odborníky houbaře - roste zde řada vzácných druhů hub, jeden druh (kalichovka půvabná) byl až dosud v naší republice nalezen pouze zde.
  Při putování touto naučnou stezkou se budete marně rozhlížet po naučných panelech. Místo nich jsou pouze čísla zastávek ve značkách naučné stezky. Tištěného průvodce získáte na obecním úřadě nebo v některé z restaurací v okolí naučné stezky. Je k dispozici i na internetových stránkách obce Hostivice. Pro většinu návštěvníků je zatím tento způsob realizace naučných stezek neobvyklý, je to však jediná cesta, jak zabránit neúnosným nákladům za neustálé opravy poničených panelů.