25. lesní hry
Pro TAK pořádala Čtrnáctka 12.-14.9.2003
První oznámení
Jak jste se již jistě dozvěděli, přišel na přelomu dubna a května na adresu TAKu dopis se zvláštní žádostí o pomoc. O pomoc, při pátrání po pokladu, který údajně zanechal ukrytý poslední panovník Aztéků Montezuma II. TAK se rozhodl na tuto výzvu kladně odpovědět a my se následně dozvěděli následující podrobnosti.
Poklad měl být ukryt těsně před tím, než byla kdysi slavná
a velká Aztécká říše zničena španělskými dobyvateli vedenými Hernandem Cortézem.
Aztékové dokázali za rozkvětu své říše nashromáždit drahé kovy a kameny
nesmírné ceny. Byli zdatnými bojovníky a i obchodníky. Poklady ukládali
v palácích svých panovníků k pokladům, které vydobyli ze země Toltékové,
kteří obývali území před příchodem Aztéků.
... Aztékové, kteří se sami mezi sebou nazývali Mexikové,
přišli do oblasti středního Mexika z bájného města Aztlán okolo roku 1325.
... Hernando Cortéz připlul k břehům Aztécké říše v roce 1519.
Aztékové ho přijali s úctou a respektem, protože jedna z jejich starých
legend se zmiňuje o návratu boha Quetzalcóatla z východu a Španělé se světlou
kůží byli tak považováni za jeho posly. Cortézovi a jeho armádě však šlo
pouze o získání bohatství pro sebe a o získání území pro španělskou korunu.
Než Aztékové poznali jejich pravé úmysly, bylo již pozdě na záchranu a zformování
účinné obrany. Hrdý národ se sice i bez střelných zbraní postavil Španělům
na odpor, ale poté, co se Cortézovi podařilo spojit s okolními nepřáteli
Aztéků, byli v krvavých řežích v roce 1520 téměř vyhubeni a jejich vládce
Montezuma II. o rok později zavražděn. Zbytky Aztéků se ukryly v divokých,
obtížně přístupných skálách. Cortézovi se však podařilo ukořistit pouze
zlomek z bájného pokladu. Podstatná část nebyla k nalezení a o jejím uložení
začaly kolovat legendy. Podle jedné měly být poklady potopeny v některém
z četných jezer, podle jiné zakopány v hluboko ve skalních jeskyních.
... Přeživší Aztékové doufali, že se jim díky ukrytým pokladům
podaří získat zbraně a pomoc, a že povstanou proti bílým přistěhovalcům
a opět budou vládnout ve své zemi. Byli však roztroušeni na velkém, obtížně
přístupném území a v pozdějších letech dále decimováni nemocemi, což jim
znemožňovalo sjednocení a zformování účinného odboje. Proto nejvěrnější
a nejstatečnější hledali silného a schopného spojence, který by jim pomohl
v pátrání po pokladech a následnému získání zbraní. A který by zároveň dokázal
vše uchovat v tajnosti před Španěly. Takového spojence získali až 100 let
po pádu říše, kupodivu v dalším Španělovi - Alvarezovi.
Alvarez se svými druhy si plně uvědomoval, jaké obrovské neštěstí
přinesli Španělé do země Aztéků, snažil se jim pomoci a odčinit tak způsobené
křivdy. Netoužili nikterak využít bohatství pokladů ve svůj prospěch - pocházeli
z bohatých španělských rodů. K nebezpečnému podniku je lákala spíše touha
po dobrodružství a touha proslavit se, a také zřejmě zmíněná snaha pomoci
zdecimovanému národu.
Alvarez a jeho spojenci měli hned z počátku velké štěstí,
neboť se jim podařilo najít jednoho starého umírajícího Aztéka a od něj
získat plánek cesty k ukrytému bohatství. Rovněž se od něj však dozvěděli,
že stezka je rozdělena na mnoho úseků, které jsou střeženy potomky původních
aztéckých strážců, Tito potomci dědí svou úlohu z generace na generaci a
jsou bdělí a velmi nedůvěřiví. Věří, že podle legendy jednou přijde nový
vládce z východu, který pomocí pokladů získá zbraně a vojsko a vyžene Španěly
z aztécké země. Nevědí však, jak bude nový vládce vypadat. Alvarez proto
svými přáteli a spojenci neváhal a vydal se na cestu. Leč po úvodním úspěchu
je štěstí postupně opouštělo. Podařilo se jim sice, i přes bolestné ztráty,
dostat téměř k cíli, ale důvěru posledních, nejdůležitějších strážců se
jim získat nepodařilo a zemřeli na obětním kameni. Zachránil se pouze nejvěrnější
Alvarezův druh Rodrigo, kterému se podařilo uprchnout i s Alvarezovým deníkem,
ve kterém byly zaznamenány podrobnosti o jejich cestě. Tento deník a Rodrigovy
zážitky si pak jeho potomci předávali po několik generací, až vše upadlo
v zapomnění.
... To je zatím vše co jsme se dozvěděli.
Nyní tedy zřejmě došlo, jak vyplývá z dopisu a z následných
kontaktů, k nalezení deníku a k opětovnému odhodlání potomků potomků pravnuků
Montezumových věrných znovu se pokusit nalézt poklady a obnovit slávu aztécké
říše.
... Proč oslovili neznámí nás, členy a příznivce TAKu, je
zatím jedna z mnoha záhad, které před námi stojí. Snad zapůsobily ony legendy
- o příchodu boha Quetzalcóatla či nového vládce z východu, snad udělaly
dojem naše schopnosti, procvičované s úspěchem každý rok v měsíci lovů,
nevíme. Přijali jsme však tuto výzvu a vydejme se tedy na pomoc po stopách
Alvarezových za pokladem Montezumovým.
... Vy všichni, kdož chcete pomoci, připojte se k nám. Svůj
zájem projevte vyplněním a odesláním PŘIHLÁŠKY, kterou si můžete stáhnout
tady. Vyplněnou ji pak zašli e-mailem (preferujeme) na adresu Vládi Roitha
nebo Jany Vorlové, anebo v tištěné formě odevzdej osobně nebo přes zástupce
trasy na TAKové schůzi. S přihlášením neváhej, stihnout bys to měl(a) do
konce července !! Zápisné je pak třeba uhradit nejpozději na schůzi 1.září.
Jeho výši upřesníme do prázdnin, předpokládáme, že bude zhruba stejná jako
minulé roky.
A pamatuj ! Aztékové a Alvarez žádají jen nejstatečnější z nejstatečnějších, nejschopnější z nejschopnějších a nejdovednější z nejdovednějších. Dokaž, že k nim patříš !